Kulturni vzorce – Ruth Benedict

Kazdy, kdo prichazi do kontaktu s jinou kulturou, at uz dobrovolne ci nikoliv, by si znacne ulehcil takove souziti, pokud by se trosku zajimal o kulturni vzorce. Bohuzel tomu tak neni a lide stehujici se z jednoho konce sveta na druhy obcas prochazi pripravnymi kurzy vseho druhu, jen ty, ktere by je pripravily na kulturni strety a objektivnimu pohledu na jine kultury nejak v nabidce chybi. Aspon ja jsem se nikdy s zadnym v ramci priprav na vyslani nesetkala.

Pokud je to i vas pripad pak bych doporucila krom nastudovaní si co mozna nejvetsiho mnozstvi materialu o kulture zeme, do ktere se vydavate, taky si precist nasledujici naprosto uzasnou knihu napsanou uz v roce 1934 antropolozkou Ruth Benedict.

Tato kniha je slozena z nekolika obecnych, naprosto uzasnych, kapitol a ze tri dalsich venovanych trem naprosto odlisnym kulturam, na kterych je prave uzasne videt, ze to co je pro jednu kulturu naprosto normalni a prijimane, jinde muze byt pravym opakem. Pro cloveka vychovaneho v jedne kulture a zijiciho v jine (nebo v jeji blizkosti) je toto naprosto zasadni vec! A zapomente uplne na to, ze nejste antropolog v terenu a nezijete mezi vymirajicim exotickym etnikem. Tim, ze jste v jine kulture nez te vlastni stavate se pozorovatelem. A ta cizi, i kdyz snad na prvni pohled podobna kultura, muze byt casto mnohem nepochopitelnejsi, nez jakykoliv indiansky kmen.

A pokud vas to predchozi nenalakalo, tak vas snad nalakaji nasledujici citace:

“Nikdo se nikdy nediva na svet zcela nepredpojate. Clovek ho vidi tak, jak jej modifikuje konkretni soubor zvyku, instituci a zpusobu mysleni. Techto stereotypu se nedokaze vzdat ani pri filozofickych uvahach; samotne pojmy dobra a zla totiz stale vztahuje k svym konkretnim tradicnim zvykum.”

“Nase spolecnost se ze svych nemoci neuzdravi navratem k idealum, ktere pro nas zachovala primitivni etnika. Romanticky utopismus smerujici k prostsi primitivnejsi spolecnosti – ackoliv je nekdy pritazliva – pri etnogratickem badani casto spise prekazi nez pomaha.”

Canadian Museum of Civilization

“Stal (Ramon, nacelnik Diggeru, kalifornskeho indianskeho kmene) kazdou nohou v jine kulture, a obe se vyznacovaly zcela rozdilnymi hodnotami a zpusobem mysleni. Je to kruty osud. Nase zapadni civilizace neco podobneho nezazila. Jsme vychovavani pro jedinou kosmopolitni kulturu a nase spolecenske vedy, nase psychologie a teologie pravdu Ramonova obrazneho vyjadreni tvrdosijne ignoruji.”

“Ruznost kultur lze dolozit nekonecnym mnozstvim prikladu. V nekterych spolecnostech muze byt jedna oblast lidskeho zivota ignorovana natolik, ze sotva preziva; nekdy dokonce jejich prislusniky ani nenapadne, ze by existovat mohla. Nebo muze jedna oblast ovladnout takrka veskere organizovane chovani spolecnosti, takze se i na situace ji velmi vzdlalene hledi vyhradne jejim prizmatem. Kulturni rysy spolu nijak vnitrne nesouvisejici a historicky na sobe nezavisle splyvaji v nedelitelny celek, cimz vytvareji prostor pro chovani, ktere nema protejsek v oblastech, kde ktomuto ztotozneni nedoslo. ”

“Muzeme vedet vse o zvyklostech kmene pri uzavirani manzelstvi, ritualnich tancich a pri obradech dospelosti, a presto nemusime rozumet jeho kulture jako celku, ktery tyto prvky vyuziva v zajmu sveho vlastniho cile.”

Pri praci v terenu je velmi nebezpecne o kulturni integrite delat ukvapene zevseobecnujici zavery. …. Pracovnik v terenu musi byt naprosto objektivni.

“Jestlize se zabyvame lidskycm chovanim, ze vsecho nejdrive musime pochopit instituce, ktere kazda spolecnost ma. Protoze lidske chovani vzdy nabyva podob, k nimz tyto instituce podnecuji a nekdy zachazi az do extremu naprosto cizich pozorovateli, jenz je zcela pod vlivem vlastni kultury, jejiz je soucasti.

Takovy pozorovatel si vsimne zvlastnosti v chovani prislusniku, ne vsak sve vlastni. Toto je zrejmy dusledek uplatnovani mistniho a doboveho uhlu pohledu. Nemame duvod predpokladat, ze jedna z kultur ziskala jednou provzdy patent na rozum a vejde do dejin jako jedine spravne reseni problemu lidstva. Lepsi reseni zna dokonce uz pristi generace. Veda nam dava pouze jednu moznost – nasi vlastni kulturu povazovat, pokud toho jsme schopni, jen za jeden z nescetnych prikladu rozmanitych konfiguraci lidske kultury.”

atd atd…mohla bych tu prepsat celou knihu :D. Ostatne kdyby to zalezelo na mne, byla by tahle knizka, v dobe plne stehovani a migrace ekonomicke ci politicke, rasismu, kulturnich stretu, nepochopeni jinych kultur, strachu z ciziho a jineho, povinnou skolni cetbou!!!!!!!!!

Anuncios
Esta entrada fue publicada en Ruzne. Guarda el enlace permanente.

Una respuesta a Kulturni vzorce – Ruth Benedict

  1. Pingback: Kulturní kód – Clotaire Rapaille | Czechmex

Responder

Introduce tus datos o haz clic en un icono para iniciar sesión:

Logo de WordPress.com

Estás comentando usando tu cuenta de WordPress.com. Cerrar sesión / Cambiar )

Imagen de Twitter

Estás comentando usando tu cuenta de Twitter. Cerrar sesión / Cambiar )

Foto de Facebook

Estás comentando usando tu cuenta de Facebook. Cerrar sesión / Cambiar )

Google+ photo

Estás comentando usando tu cuenta de Google+. Cerrar sesión / Cambiar )

Conectando a %s