Dobyti Mexika – historie Mexika VI.

1514 – prvni spanelske centra na Kube; guvernerem je Diego Velázquez
1517 – Feránddez de Cordoba priplouva ke kontinentální pevnine
1519 – expedice Hernána Cortése; zalození Villa Rica de la Vera Cruz
1519 – Cortés se jmenuje generalnim kapitanem
1519 – prvni bitva s indiany v Tabascu a navazani spojenectvi s indianskymi kmeny v Cempoale a Tlaxcale
1519 – prichod do México – Tenochtitlán
1520 – expedice Pánfila de Nárvaez, jenz se snazi zatknout Cortése
1520 – Pedro de Alvarado vyvola velky masakr pri oslave v Templo Mayor
1520 – umira vladce Moctezuma
1520 – Cortés a jeho vojsko utika z Tenochtitlanu a usidluje se v Tlaxcale
1521 – obkliceni Méxica – Tenochtitlán trva 75 dni
13. 8. 1521 – definitivni dobyti Méxica – Tenochtitlán Spanely

Prvni evropsky dobyvatel, ktery dorazil az na uzemi, jenz dnes nazyvame Mexikem byl Francisco Hernández de Córdoba, ktery roku 1517 priplul k brehum poloostrova Yucatanu a pokracoval podel pobrezi az ke Campeche. O rok pozdeji, Juan de Grijalva dorazil az ke brehum Veracruzu a konecne se pak roku 1519  Hernán Cortés odvazil na pevninu a dobyl imperium Mexiku.

Kdyz se potvrdila existence obrovskeho bohatstvi na uzemi Ameriky, kubansky guverner, Diego Velázquez, pripravoval vypravu do vnitrozemi, nevedel ale koho urcit jako kapitana vypravy. Prichazel v uvahu Hernan Cortés, kteremu, ale Velázquez prilis neveril. Proto dne 18. unora 1519 Cortés vyrazil od brehu Kuby bez Velásquezova povoleni. Jeho vyprava citala jedenact lodi smerujicich ke brehum poloostrova Yucatan.

Hernán Cortés dorazil na Conzumel, kde se setkal s Jerónimem Aguilarem, spanelskym trosecnikem zijicim mezi Mayi a ovladajicim jejich jazyk. Cortés vyuzil jeho sluzeb jako prekladatele. Spolu s nim vyrazil pak na cestu smerem k Tabascu a 21. dubna 1519 dorazil do San Juan de Ulúa, Veracruz. Tam se seznamil se slavnou Malintzin (nebo Malinche, jeho indianska partnerka) a zalozil privni krestanske mesto Villa Rica de la Vera Cruz.

Cortés se, ale ve Veracruzu nezastavil a pokracoval v jeho ceste do vnitrozemi smerem k Tlaxcale, kde se sice setkal s velkym odporem, ale nakonec, kdyz tlaxcalteky zdolal docilil toho, aby se pripojili k jeho spanelskym vojakum a doprovodili ho na ceste do México Tenochtitlan, hlavniho mesta imperia Mexiku. Cestou spanele spoulu s tlaxcalteky zpusobili mnoha krveproliti, nejznamejsi pak “Matanza de Cholula”, kde pod zaminkou obratit mistni proti vladari Mexiku, ve jmenu Moctezumi napadli a zabili tisice indianu a zborili mesto i s jeho chramy. Tehdy zacalo dobyti Mexika.

Moctezuma vyslal ke Cortésovi nekolik poslu, kteri se ho snazili presvedcit, aby opustil i s vojskem uzemi Mexiku. Cortés presto dne 18. listopadu 1519 vstoupil v doprovodu spanelskeho vojska do mesta México Tenochtitlán, nejvetsiho mestskeho centra s 200 tisici obyvateli. Vladce Moctezuma prijal Cortése i s vojskem s velkymi poctami a dal jim ubytovani v palaci jeho otce. Po vstupu do mesta zustali spanele ohromeni neuveritelnym bohastvim mexickeho imperia.

V kvetnu 1520 se Cortés dozvedel o prichodu Pánfila de Narváez do Veracruzu, jenz priplul z Kuby jako vyslanec Diega Velázqueze s 19 lodmi a 1400 vojáky, aby zastavil Cortése a prebral od nej vedeni dobyvatelske vypravy.

Cortés nechal cast sveho vojska v Tenochtitlánu pod vedenim Pedro de Alvarado a sam se vydal naproti Narváezovi. Behem jeho nepritomnosti v Tenochtitlanu se na Templo Mayor poradala oslava na pocest boha Huitzilopochtliho a Tezcatlipocy. Na tuto oslavu se dostavilo vice nez sedm set slechticu a vysokych funkcionaru bohate odenych a beze zbrani. Alvarado a jeho blizci vyuzili teto situace a napadli a pobili bohate mexiky, aby je okradli o jejich zlate a stribrne ozdoby.

Obyvatelstvo vydesene z masakru, ktery vyvolali spanele, se jalo zbrani a obklicilo spanele v jejich palaci. Cortés se po jeho navratu do Tenochtitlánu snazil pouzit vladce Moctezumu na vyjednavani s Mexiky, ale tento tah byl neuciny nebot Mexikove jmenovali novym vladcem Cuitláhuaca. Spanele zustali obkliceni a bez spojeni. Dochazely jim potraviny a voda. Konecne behem noci 30. cervna 1520 se jim podarilo z obkliceni utect. Ztraty na jejich strane vsak byly obrovske a proto se tato noc v historii Mexika jmenuje “Noche Triste” – Smutna noc.

Spanele z Tenochtitlánu odtahli, ale obyvatele mesta postihla velmi silna epidemie nestovic. Zemreli tisice slechticu i vesnicanu, mezi nimi take novy vladce Cuitlahúac. Jeho nastupcem se stal Cuauhtémoc. Mezi tim, co epideme oslabila mexicke sily, spanele meli cas zotavit se z ustupu behem Noche Triste a pripravit se k dalsimu boji.

Prestoze Cortes prisel o mnoho muzu behem ustupu z Tenochtitlánu dokazal zvitezit v Otumba a dosel s vojskem az do Tlaxcaly, jenz mu zustala verna. Tam se spanele na cas usadili, aby se zotavili a pripravili na konecny utok na México – Tenochtitlán. Postavili trinact lodi, aby mohli zautocit i po vode (Tenochtitlán v te dobe lezel na 5 jezerech a jeho ulice byly kanaly). Dalsi vyhodou Cortése, bylo jeho vitezstvi nad kmeny v okoli Tenochtitlanu a jejich poddanost spanelum. Tak dokazal obklicit Tenochtitlán a odriznout ho tak od moznosti prijimat potraviny.

Obkliceni zacalo 30. kvetna 1521. Spanele se zorganizovali do trech pozemnich siku pod vedenim Pedra de Alvarado, Cristóbala de Olid a Gonzala de Sandoval a tak zautocili na tri zakladni prichozi cesty do mesta. Dne 16. cervna spanele vstoupili do mesta, ale obyvatele Tenochtitlánu se urputne branili a malem se jim podarilo zatknout Cortése. Spanele zmenili taktiku a zacali borit stavby mesta. Sutinou plnili kanali, aby tak ziskali lepsi pristup do mesta pro pesi vojaky, kone a dela. Nedostatek vody a potravin, navic epidemie pro Mexiky neznamych nemoci obyvatele Tenochtitlánu velmi vysilovaly. Konecne 13. srpna po 75 dnich obkliceni a boje spanele zajali Cuauhtémoca a  tento okamzik se uvadi jako moment, kdy slavne mesto México – Tenochtitlán padlo definitivne do rukou spanelu.

Zniceni hlavniho mesta a dobyti mexickeho imperia a mezoamerickeho teritoria bylo velmi rychle. V pouhych trech letech si spanelsti dobyvatele podmanili vestinu uzemi mexickeho imperia a jim poddanych kmenu. V nekterych regionech sice mistni obyvatele prokazali urcity odpor, ale vetsinou se vzdali bez boje. Kolem roku 1550 bylo jiz obsazena z vetsi casti cele mezoamericke uzemi. Chybelo pouze dobyt hranicni uzemi na jihovychodu, tropicke regiony, kde se ukryvali mayove.

Je hned nekolik duvodu tak pro spanely jednoducheho dobyti mezoamerickeho uzemi, k dispozici meli totiz v boji hned nekolik vyhod. Na prvnim miste jejich vojenskou taktiku a zkusenost, navic techniku a uziti zeleznych zbrani, strelneho prachu a koni, ktere indianske obyvstelstvo neznalo. Dalsi obrovskou vyhodou byli pak pro spanely jejich idiansti spojenci, jenz se po boku spanelu mohli vymanit z nadvlady Mexiku. Z urciteho pohledu mezoamericke narody padli tak rychle, nebot byli od jakziva zvykle byt podmanovany silnejsimi a agrsivnejsimi kmeny. Proto take, boj spanelu na uzemi Aridoameriky (sever), kde obyvatele nebyli zvykli byt poddanymi jinych narodu, byl daleko slozitejsi. A pak je take nutne zminit, ze nejlepsimi spojenci spanelskych dobyvatelu v boji proti mistnimu obyvatelstvu byli nemoci, jenz privezli z Evropy a na nez indiani nebyli zvykli: predevsim pak nestovice.

poznamka:
Malintzin nebo Malinche nebo Malinalli – Cortesova indianska tlumocnice a hlavne partnerka jejiz spoluprace a rady spanelum velmi usnadnily pochopeni a tak take dobyti Mexika
Moctezuma – tehdejsi vladar Mexiku
Huitzilopochtli – buh slunce a valky
Tezcatlipoca – buh noci a valky

Doporucena literatura:
Vzhledem k tomu, ze toto tema je velmi casto zpracovavano i v popularni literature, ktera ma na rozdil od vedeckych knih i tu vyhodu ze bavi, rada bych Vam tady nektere doporucila. Nejsou to knizky, ze kterych by se dalo odborne cerpat (krom Cortésovych dopisu), ale proste tak trosku si odpocinout, nechat plout fantazii a trosku si i priucit.

Jennings, Gary – Aztékové: krev Aztéků. Frýdek-Místek: Alpress, 2004 Jennings, Gary – Aztékové : podzim Aztéků. Frýdek-Místek: Alpress, 2003 Jennings, Gary – Aztékové : soumrak Aztéků. Frýdek-Místek: Alpress, 2003 Jennings, Gary – Aztékové. Frýdek-Místek: Alpress, 2002 (vsechny dily jsem zhltla, mozna je to obcas trosku pritazene za vlasy, ale kazdopadne je to moc ctive 😀 nehlede na to ze autor je nezaujaty american, takze nema potrebu obhajovat  Spaneli a ani oslavovat azteky.)

Cortés, Hernán – Dopisy. Praha: Argo (naprosto super, a cloveku to hodne zmeni pohled na Cortése)

De Madariaga, Salvador, El corazon de la piedra verde. Editorial Sudamericana (pribeh se mi moc nelibil, ale co se historie a zvyku tyce tak to popisuje docela hezky i kdyz je v pribehu silne videt, ze autor je Spanel; nejsem si ale jista, zda bylo prelozeno do cestiny)

Falconer, Colin – Aztécká perla: román o dobytí Mexika. Praha: BB art, 2003 (nedocetla jsem neb me to nebavilo, ale to ve skutecnosti nic neznamena)

Esquivel Laura – Malinche. Suma de letras (me se osobne nelibilo, je to presny opak Salvadora de Madriaga, tentokrat jsou zase aztecove a malinche ti uplne nejuzasnejsi a spanele ti nejhorsi. Obzvlast teda postava Malinche je tady vynasena do nebe, coz dost smrdi. Netusim, ale jestli byloprelozena do cestiny :()

Leon -Portilla, Miguel (pero no son textos excritos por el sino originales de Nahuatl por el organizados)- Visión de los vencidos. UNAM (necetla jsem, jsem strasna ostuda, ale ja ji mela jako povinnou cetbu a kdyz jsem se pak tak hrozne pohadala s vice-rektorem a z univerzity odesla tak jsem se nedokazala prinutit si ji precist. Strasna ostuda, ja vim, ale to ve me hned probuzuje vzpominky na to zklamani ze skoly. Ale chystam se, nevim jestli byla prelozena :()

Martín del Campo, Marisol – Amor y conquista. Editorial planeta (necetla jsem ale chystam se, nevim jestli byla prelozena :()

Pramen: 3.lekce pripravneho kurzu Historie Mexika – Universidad Tecnologica de la Mixteca – autor neuvede, ale obavam se, vzhledem ke kvalite profesoru a vyhuky na zminene univerzite, ze to bylo profesorkou okopirovano z uplne jihych pramenu

Anuncios
Esta entrada fue publicada en Historie Mexika. Guarda el enlace permanente.

2 respuestas a Dobyti Mexika – historie Mexika VI.

  1. aztli dijo:

    Malintzin nebo Malinche nebo Malinalli

    Dobrý den , tedy dětem otroků se dávala jména podle dní v kalenadáři a mohla se narodit na den Ce Malinalli (1 Tráva) . O sobě tvrdila , že byla šlechtického původu , mohlo to tak být , jelikož mohla v takovém případě i “někomu” překážet a mohla být dána do jiné rodiny jako výměnou za jiné dítě a mít tak toto jméno . Ale také mohla být i jednoduše ctižádostivá .

    Ale na každý pád , když již toto jméno měla , tak v případech šlechticů se tedy postupovalo tak , že se jméno opatřilo příponou -TZIN . Samo o sobě to znamená zdrobnělinu , ale v těchto případech to je šlechtický přídomek .
    Takže asi správněji by bylo vzít slovní kmen MALINAL(li) + -TZIN = MALINALTZIN .
    -li je přípona , jež vznikla redukcí -tli , když slovní kmen končí na souhlásku , to proto , aby neříkali acal+tli , malinal+tli , cal+tli , jelikož jim asi vadilo při výslovnosti -Ltli , tak to t zredukovali na +.li , tedy cal +.li , acal+.li malinal+.li.

    Asi ale již dávno docházelo ke zjednodušování výslovnosti, kde to nebylo na újmu nesrozumitelnosti , takže MALIN(AL)+li + -TZIN = MALINTZIN .

    Španělé , protože mají ve zvyku také zjednodušovat a přizpůsobovat , to zjednodušili jako MALIN + CHE (bývalé TZIN) .

    A později z toho udělali MARINA , nahradili zvuk L za jim zvučnější R , asi jako dříve LANCELOTE = LANZAROTE (LANÇAROTE) .

    Tak ona se naučila oba jazyky , svůj jazyk , který je jedním z mayských a později i nahuatl (tomu by napovídalo i její jméno) ač ona původu jako příslušnice jednoho z mayských národů , neměla jméno mayské , ale nahuaské .

    Jinak Bernal Díaz říkal tomu Cortesovi také občas, když jej oslovoval , MALINCHE , takže občas z toho textu není hned jasné , o kom hovoří .

    A ve Španělích také viděla svoji příležitost , proto se pragmaticky naučila i španělštinu .

    Aneh Cualohtli , Cemiac

    • Dobry den! Dekuji za komentar. Malintzin ci Malinche ci Malinalli ci Marina je urcite ohromne zajimava osobnost, bohuzel uz tak zajimava neni ta knizka, o ktere se zminuji. Pani spisovatelka, bych rekla, si to hodne romanticky okraslila a udelala z ni obet okolnosti a spanelu a zaroven hrdinku nepochopenou vlastnim lidem. Historie nikdy neni tak cernobila. Kazdopadne ja nesoudim, osoba neuveritelne zajimava to je at uz zpachala cokoliv :D. V Mexicke historii ma velmi dulezite misto a pravem. Jen je skoda, ze ji neni hodna ta kniha, ktera se teda nazyzva opravdu Malinche. Skoda… Mozna je potreba, aby o ni psal nekdo kdo je schopen na tenhle krvavy zrod noveho naroda divat neutralne. Zdravim z cerstve otreseneho Mexika a loucim se stale jeste tresoucima se rukama. T.

Responder

Introduce tus datos o haz clic en un icono para iniciar sesión:

Logo de WordPress.com

Estás comentando usando tu cuenta de WordPress.com. Cerrar sesión / Cambiar )

Imagen de Twitter

Estás comentando usando tu cuenta de Twitter. Cerrar sesión / Cambiar )

Foto de Facebook

Estás comentando usando tu cuenta de Facebook. Cerrar sesión / Cambiar )

Google+ photo

Estás comentando usando tu cuenta de Google+. Cerrar sesión / Cambiar )

Conectando a %s