Obcan v nouzi – z druhe strany okenka

Prave jsem se pri brouzdani po internetu setkala, opet, s nazorem jedne moji kamaradky na pomoc obcanum v nouzi poskytovanou velvyslanectvim. Nejednalo se o Velvyslanectvi CR v Mexiku, ale ono se to v tomto pripade da dost zevseobecnit. A vzhledem k tomu, ze ja jsem stala i na te druhe strane okenka, dovolim si o problemu tento post, ktery nazor nekterych nastvanych obcanu asi nezmeni, ale mozna se najdou taci, kteri budou ochotni uznat, ze nektere veci se proste delat nedaji a nebo tedy zalezi jen a pouze na pomahajici osobe, jestli bude riskovat, ze za kazdy dobry skutek nasleduje “spravedliva” odplata.

Naprosto uznavam, ze existuji konzularni urednici u kterych bych pomoc radeji nehledala, ale aspon ja osobne takoveho neznam ani jednoho – pouze z vypraveni. Problem je v tom, ze konzularni urednik a jeho lidskost je obklicen zakony, pravidly, nepochopenim nadrizenych pro jeho humanitni smysleni (oni totiz to brecici individum v nouzi ani videt nemusi) a taky skutecnosti, ze uz pri zaucovani je casto upozornovan na pripady, kdy nejaky jeho vstricny a lidsky kolega prisel o obrovske castky penez (pri nejlepsim), kdyz se na vlastni pest snazil krajanovi v nouzi pomoci nad ramec predpisu.

Osobne, nastesti, tuto zkusenost nemam. Rekla bych, ze mam nastesti vyborny cuch na lidi a tak, pokazde kdyz jsem nekomu z vlastniho pujcila penize, prestoze jsem je povazovala za ztracene, tak se mi vratily a dokonce i s pugetem kytek predanym v CR moji mamince. Ale bohuzel to tak neni vzdy. A obcanu v nouzi je hodne. A obcanu hrajicich nouzi a vydirajicich tak citove (nebo i silou) konzularniho pracovnika je taky hodne. A prave takoveto osoby, ktere v nouzi slibuji a slibuji a placou a placou a vyhrozuji a vyhrozuji pak v momente, kdy je jim pomoc poskytnuta a jsou venku z nouze casto zapomenou na to, ze ted je treba pujcku vratit, nebot ten dobronec, ktery pomohl by nemel mit do budoucna spatnou zkusenost, aby treba pak byl ochoten pomoci i nekomu jinemu.

Drive to totiz pokud se nepletu, fungovalo tak, ze MZV opravdu pujcovalo penize obcanum v nouzi. Bohuzel vzhledem k obrovske castce, ktera se nikdy do rozpoctu ministerstva nevratila bylo rozhodnuto, ze se pujcky rusi. A tak diky osobam, ktere si zrejme rekly, ze kdyz plati dane, tak co by jako vracely pujcku, ted osoby ktere by pujcku byvaly rady vracely, dockaji  jedine odpovedi na otazku jak prezit v cizi zemi do odletu a jak dostat penize na letenku:  zprostredkujeme vam telefonicky hovor a pomuzeme penize poslane Express union nekde prevzit.

Nekdy to konzularni pracovnik neustoji – ale  neni to jeho povinnost – kdyz zrovna jeste nema zadnou spatnou zkusenost s krajany. A pak ze sveho a oproti vsem predpisum, pravidlum a narizenim veleni krajanovi v nouzi pujci. A ma pak na krku prusery dva. 1. ze na to nekdo prijde a bude muset pri nejmensim na koberecek k nadrizenemu. 2. ze mu to osoba v nouzi penize nikdy nevrati. Jak rikam, me se nastesti nestalo, ze by mi to nekdo nevratil a i v pripade mych nadrizenych, pokud se o tom dozvedeli, jsem mela stesti. Ale co se mi stalo, bylo to, ze casto na me krajane v nouzi i bez nouze sproste rvali, nadavali a vyzadovali veci na ktere nemeli pravo. A vzdy se ohaneli placenim dani prestoze slo casto o osoby v Mexiku dlouhodobe zijici tudiz do statniho rozpoctu CR nijak neprispivajici!

Ostatne dukazem toho, ze jsem to neustala,  je skutecnost, ze jsem pozadala, po jednom takovem vystupu, kdy jsem zazadala obcana, aby se identifikoval (proc? kdyz ho tu vsichni znaji??? – no protoze kdyz to neudelam a ve spisu nebude kopie jeho pasu tak me pristi inspekce zprudi doruda), zadala velvyslance s brekem o prelozeni na sekretariat, prestoze prace na konzulate je mnohem, ale mnohem zajimavejsi nez varit kafe a prekladat pro obchodni oddeleni. Nehlede na to, ze z toho sameho duvodu se ceske krajanske komunite vyhybam jako cert krizi a stykam se jen s cechama, ktere bych mela rada za kamarady i kdybych nebyla tak daleko od domova.

Takze tohle je pohled z druhe strany okenka. Jiste chapete, ze kdyz ma clovek i takovou zkusenost, tak ma jen opravdu velmi malou chut nekomu pomahat pres ramec svych povinnosti a presto to (aspon v pripade konzularnich pracovniku, ktere znam osobne) dela. Protoze na rozdil od zbytku velvyslanectvi, konzularni oddeleni je tu pro lidi a je si toho vedomo. Pro lidi – v ramci predpisu a pravidel, ktere nad kazdym konzularistou vecne visi a jejichz dodrzovani je pod prisnym dohledem kazde inspekce – a muze stat konzularistu odvolani a nebo primo vyhazov.

Jak pisu hned na zacatku, samozrejme, ze existuji statni urednici, kteri si naopak utrpeni obcana vychutnavaji. Stejne tak jako jsou krajane, kteri jsou vzdy mili a chapavi a ti co jsou aroganti a sprosti. Stejne jako jsou prijemne a neprijemne prodavacky. Stejne jako existuji schopni a neschopni opravari…

Ovsem ja znam osobne jen takove konzularisty, kteri za svou dobrotu v naproste vetsine zaplati. Znam takove, kteri si v praci nasadi nepristupnou masku a pritom jsou z kazdeho obcana v nouzi na mekko. Znam takove, kteri se inspekce boji tak, ze si pred kazdym ukonem vsechno overuji. A naprosta vetsina tech co znam jsou proste jen lidi, kteri si z vlastniho nemuzou dovolit (prestoze si jiste verejnost predstavuje jak uzasny ma kazdy na velvyslanectvi plat) vam darovat  letenku, kteri si mozna muzou dovolit vam pujcit na hotel, ale treba maji za sebou velmi spatnou zkusenost (ostatne vy byste pujcili penize nekomu uplne cizimu a znova a znova a dalsimu pretoze se vam predchozi pujcky nevratily???), nehlede na to, ze kdyz odmitnete ten nejlevnejsi hotel tak si asi reknou, ze v takove nouzi zrejme nejste. Takove, kteri za vama budou chodit do vezeni, nemocnice a doma to treba obreci (ani snad nechci mluvit o identifikovani tel a informovani rodinnyn prislusnikum o umrti, ze kterych pak nekolik tydnu nespi) i kdyz se budou muset tvarit profesionalne. Takove, kteri pokazde kdyz zazvoni telefon nadskakuji s hruzou co se zase strasneho stalo a takove, na ktere chodi jen sproste a udavacske dopisy, protoze kdyz nekomu pomuzou, vetsinou se to ututla…

No takze tak… A ted koukam ze to tedy  neni vubec zadna rada na cesty takze jak postupovat v nouzi bude priste…

Anuncios
Esta entrada fue publicada en Byrokracie - Burocracia. Guarda el enlace permanente.

Una respuesta a Obcan v nouzi – z druhe strany okenka

  1. Pingback: Do Mexika bez cestovky? Uplne v klidu – obcan v nouzi – cast IX. | Czechmex

Responder

Introduce tus datos o haz clic en un icono para iniciar sesión:

Logo de WordPress.com

Estás comentando usando tu cuenta de WordPress.com. Cerrar sesión / Cambiar )

Imagen de Twitter

Estás comentando usando tu cuenta de Twitter. Cerrar sesión / Cambiar )

Foto de Facebook

Estás comentando usando tu cuenta de Facebook. Cerrar sesión / Cambiar )

Google+ photo

Estás comentando usando tu cuenta de Google+. Cerrar sesión / Cambiar )

Conectando a %s