Nejznamejsi kultury Mezoameriky postklasickeho obdobi – historie Mexika V.

Nejdulezitejsi kultury postklasickeho obdobi na uzemi Mexika jsou: Toltecka, Purépecha (nebo Tarasku), Huastecka, Totonacka, Mixtecka a Aztecka.

Toltecka a Maysko-Toltecka kultura Hlavni mesto militantni Toltecke kultury byla Tula, umistena 64 km na sever od hl. mesta Mexika. Tato kultura rozvinula sve imperium na pocatcich postklasickeho obdobi v X. stoleti n. l. Jednalo se o strohou a pragmatickou spolecnost valecniku, jenz se zajimala vice o funkcnost veci a z toho sameho duvodu nevenovala mnoho pozornosti dekoracnim a luxusnim predmetum. Toltecka architektura je znacne ovlivnena blizskosti Teotihuacanu. Pravdepodobne nejznamejsi z Tuly jsou impozantni dekorovane sloupy z kamene predstavujici toltecke valecniky, zname jako Atlanti “Atlantes” hlidajici posvatne misto. Dalsim velmi dulezitym architektonickym prvkem Toltecke kultury je Tzompantli, zed pripadne oltar z lidskych lebek. Jedna se o vyvysene misto v blizkosti hlavni pyramidy, na ktere se skladaly (pripadne napichovaly) lebky usmrcenych obeti.

U Toltecke kultury je evidentni vetsi moc valedniku oproti knezim. Tento jev se vyskytuje u vetsiny kultur postklasickeho obdobi. Tato velka bojovnost hnala Tolteky az na poloostrov Yucatán, ktery okolo roku 1000 n. l. obsadili. Toto dokazuje predevsim spojeni pozdni Mayske architektury s ranne Tolteckou. Hned nekolik architektonickych prvku typicky tolteckych, ktere muzeme obdivovat v Tule, jako napriklad sloupy ve tvaru hada jenz znazornuji Quetzalcoatla (opereneho hada), Chac-moll (socha “lidske bytosti” polozene na zadech jenz drzi nadoby vetsinou na obetni dary behem obetovani) se opakuji hned v nekolika kulturnich centrech na Yucatánu, predevsim pak v Chichén Itzá a také v Tulumu. Umelecke zpracovani techto prvku na Yucatánu je dokonalejsi, coz prozrazuje pritomnost Mayske kultury.

Okolo 1250 se ustanovilo nove hlavni mayske hlavni mesto Mayapán na Yucatánu. Jedna se o obezdene mesto na miste otevreneho centra postaveneho Mayskou kulturou z klasickeho obdobi. Dalsim obezdenym mestem z postklasickeho obdobi je pak jiz zminovany Tulum, jenz se nachazi na pobrezi Karibskeho more a byl tak prvnim mezoamerickym mestem popsanym spaneli. (Mimochodem vlastni poznatek :D. Vzivote jsem nevidela uzasnejsi plaz nez tu, kterou ma Tulum.)

Purépecská kultura (nebo Kultura Tarascu)
Purépecská kultura neboli Kultura Tarascu se rozvijela na zapade Mexika od pocatku postklasickeho obdobi az do prichodu spanelskych dobyvatelu. V jejim hlavnim meste, Tzintzuntzan, lezicim na jezere Pátzcuaro, byly objeveny yácatas (kruhovite pyramidy).

Predpoklada se, ze Purepechove byli prvnimi zpracovateli kovu na uzemi Mesoameriky. Je vsak pravdepodobne, ze techniky na jeho zpracovani prevzali diky rozvinutemu obchodu od civilizaci ze Stredni Ameriky nebo pripadne z uzemi And. Krom prace s kovem je tato kultura take znama uzasnymi pracemi z perim a tkaninami.

Huastecka a Totonacka kultura     V obdobi dobyvani Mexika spaneli, Huastecka kultura obydlovala sever Mexickeho zalivu. Totonacka kultura pak centralni pobrezi Mexickeho zalivu, jeji hlavni mesto je Zempoala. Obe dve kultury jsou zname pro jejich dovednosti ve zpracovavani kamene a musli.

Mixtecka kulturaOkolo 10 stoleti, Mixtekove, nazyvani take “Obyvatele oblecne zeme”, obsadili diky valkam a manzelskym svazkum, uzemi centralnich udoli Oaxaky, puvodne zapotecke. Monte Albán pouzili jako mesto mrtvych a usadili se ve meste Yagul a Mitla. Mixtecke budovy jsou charakteristicke uzasnymi geometrickymi mozaikami z kamene.

Obrazkove pismo (napriklad v Codexu Nuttall), nastene malby a malovana keramika dokazuji obrovskou zrucnost mixteckych umelcu. Ti rovnez dokazali uzasne zpracovavat kov, predevsim zlato.

Aztecka neboli Mexicka kulturaPosledni z dulezitych mesoamerickych kultru byla kultura Mexiku (od ktere bylo pozdeji odvozeno jmeno Mexiko) jinak nazyvanych take Azteky. Mezi lety 1428 a 1521 Aztekove vyrobili a shromazdili (diky danim, ktere museli patit jim poddane kultury) predmety, jenz jsou nejlepsimy priklady predkolumbovskeho umeni, ktere se dozilo dnesnich dni.

V obdobi prichodu spanelu na uzemi Mexika byl hlavnim mestem azteckeho imperia Tenochtitlan, nachazejici se presne v mistech dnesniho hlavniho mesta Mexika (Ciudad de México nebo take Mexico City). Toto mesto bylo pravdepodobne jiz ve sve dobe z nejvetsich a  nejkrasnejsich na svete. Bylo postaveno na jezeru Texcoco na ostrovech prirodnich i umelych (chinampas). Jeho ulice byly ve velke mire kanaly a nejvice uzivanym dopravnim prostredkem byly kanoe. Ve dnesnich dnech, hlavni namesti (Zócalo) se rozprostira nad puvodnim ceremonialnim centrem aztecke rise. Archeologicky vyzkum u Templa Mayor (hlavni chram Tenochtitlanu) odkryl jedny z nejuzasnejsich objevu tohoto stoleti v Mexiku.

Aztekove vytvareli rozsahle monumentalni dila z kamene. Pouzivali jak abstraktni tak realisticke motivy, predstavujici vnitrni a vnejsi charakter bozstev, osob nebo zvirat. Vetsi cast kamenneho socharstvi uzivali jako dekoracni prvky architektury a na sochy bozstev. Mimo jine se take kamen uzival k vytvareni oltaru na lidske obeti, na cuauhxicalli (nadoby na krev a srdce obetovaneho), kamenne kalendare a dalsi ceremonialni predmety. Prikladem socharske dovednosti Mexiku je napriklad uzasna socha bohyne Coatlicue, bohyne zeme a symbolu duality jenz charakterizuje mezoamericka nabozenstvi; obrovsky kamenny disk, na kterem je vyryty motiv rozctvrcene Coyolxauhqui (bohyne mesice, dcera Coatlicue a sestra Huitzipochtliho – boha valky a slunce) a svetove prosluly aztecky kalendar neboli Kamen slunce (Piedra del Sol).

Kvalita koncepce a provedeni azteckych kodexu je vyjimecne vysoka. Bohuzel pouze velmi malo z nich prezilo niceni a paleni mexickych knihoven behem valek, ktere vyustily v konec azteckeho imperia v roce 1521.

poznamka:
aztecka kultura = mexicka kultura (cti: meshicka); kultura azteku = mexiku dala jmeno dnesnimu Mexiku.

pramen: 2. lekce pripravneho kurzu Historie Mexika – Universidad Tecnologica de la Mixteca  – autor neuveden, ale obavam se, vzhledem ke kvalite profesoru a vyuky zminene univerzity, ze to bylo profesorkou  okopirovano z uplne jinych pramenu

Anuncios
Esta entrada fue publicada en Historie Mexika. Guarda el enlace permanente.

Responder

Introduce tus datos o haz clic en un icono para iniciar sesión:

Logo de WordPress.com

Estás comentando usando tu cuenta de WordPress.com. Cerrar sesión / Cambiar )

Imagen de Twitter

Estás comentando usando tu cuenta de Twitter. Cerrar sesión / Cambiar )

Foto de Facebook

Estás comentando usando tu cuenta de Facebook. Cerrar sesión / Cambiar )

Google+ photo

Estás comentando usando tu cuenta de Google+. Cerrar sesión / Cambiar )

Conectando a %s