Vymezeni spolecnych rysu Mezoameriky – historie Mexika II.

Jak uz bylo receno v predchozi kapitole, Mezoamerika – jeden z nejdulezitejsich kuturnich regionu – se nachazi na uzemi dnesnich statu: Mexiko, Belice, Guatemala, Honduras a Salvador. Puvodne se predpokladalo, ze neexistovaly vazby mezi Mezoamerickou kulturou a kulturami Stredni a Jizni Ameriky. Dnesni vyzkumy vsak toto popiraji a dokazuji velmi dulezite vzajemne vztahy.

Aby bylo mozne studovat podrobne Mezoamericke kultury, bylo take uznano jeji chronologicke rozdeleni na tri dlouhe faze: predklasicke obdobi (1500 pr.n.l. – 300 n.l.) znacici vyvoj a formovani kulturniho regionu, klasicke obdobi (300 – 900 n.l.) znacici rozkvet a postklasicke obdobi (900 – 1540 n.l.) znacici upadek celeho regionu a prichod evropanu.

V predklasickem obodbi jiz muzeme pozorovat nektere rysy tipicke pro predkolumbovskou civilizaci. V tomto obdobi byla Amerika rozdelena na kmeny samostatne a oddelene zijici a mala kralovstvi, jenz si kazda kultura, ve vetsine pripadu, nezavysle na druhych vytvarela. Nejdulezitejsi kultura tohoto obdobi je samozrejme “kultura matka” – Olmekove.


Behem klasickeho obdobi se rozvynuly slozita imperia, jejichz celni predstavitele byli vetsinou knezi. Kulturni vliv techto imperii se prolinal a byl ostatnimi asimilovan daleko rychleji. Ackoliv je toto obdobi casto prezentovano jako pacificke, nynejsi studie dokazuji, ze vetsina kultur klasickeho obdobi byla valecnicka. Valecne vypravy a obchod dokazaly obstarat obrovske bohatstvi, jenz mohlo byt pouzito na stavby ceremonialnich center nebo mest, pripadne pro osobni potreby, ritualni ci pohrebni predmety cim dal honosnejsi a kvalitnejsi.

Postklasicke odobi se charakterizuje castymi valkami vyprovokovanymi socioekonomickymi tlaky, jako napriklad velky narust poctu obyvatel a nezadrzitelny technicky vyvoj. Z tohoto duvodu se take na rozdil od klasickeho obdobi prednimi predstaviteli imperii stali knezi-valecnici. Tato faze v historii Mezoameriky je mnohem lepe zdokumentovana, nez ty predchazejici a to z duvodu prichodu spanelskych kronikaru, kteri z vlastnich zazitku a historek dobyvatelu a dobyvanych poskladali fantastickou mozajku popisujici udalosti tohoto obdobi. Do teto faze patri aztecka (mexica) nebo toltecka cultura.

Predkolumbovske kutury byly vetsinou zemedelsky zalozene. Pestovani kukurice se stalo zakladni obzivou Mezoameriky. Az do prijezdu spanelskych dobyvatelu nabozenstvi melo hlavni vliv na cely vyvoj a existenci predkolumbovskych kultur. Toto nabozenstvi a jeho ritualy vsak bylo primo zavysle na plodnosti zeme, velikosti sklizne, jenz dokazuji dulezitost zemedelstvi pro celou mezoamerickou spolecnost. Take z tohoto duvodu je predkolumbovske umeni a architektura velmi svazana na astronomii, diky niz puvodni obyvatele tohoto regionu predpovidali nejlepsi obdobi pro setbu a sklizen.


Na uzemi Mezoameriky se vyvinuly dva typy osidleni. Jeden je ceremonialni centrum, znaci se slozitou architekturou a budovami predevsim nabozenskeho a administrativniho charakteru, ktere se stavely okolo namesti, na nemz se nenachazely zadne obytne domy a ani ulice. Predpoklada se, ze v techto centrech zili pouze vladci a jejich sluzebnictvo. Zbytek obyvatelstva bydlela v malych osadach v okoli. Druhym z modelu osidleni je system podobny dnesnim mestum, mel ulice ktere oddelovaly rezidence ruznych socialnich vrstev, chramy, administrativni budovy orientovane smerem k centralnimu namesti. Ve skutecnosti vsak oba modely (jak ceremonialni centra tak mesta) slouzily jako nabozenska, obchodni a administrativni centra.

Obchod samotny pak nebyl jen vymenou prednetu, ale predevsim znalosti, ideologii a technik, proto je mu prikladana velika dulezitost a jeho predstavitele meli mezi mezoamerickou spolecnostni zvlastni postaveni.

Mezi nejdulezitejsi kulturni rysy mezoamerickeho prostredi patri napriklad:
– HOSPODARSTVI ZALOZENE NA SPOJENI KUKURICE-FAZOLE-DYNE
– UZITI HOLE NA SAZENI (BASTÓN PLANTADOR) NEBO RADLICE (COA)
– PESTOVANI NA CHINAMPACH (JEDNA SE O UMELE VYTVORENE PLAVOUCI OSTRUVKY ZEMINY)
– UZITI MAGUEY (ROSTLINA) A KAKAA
– VYSTAVBA CENTER PRO CEREMONIALNI UCELY
– EXISTENCE SKUPIN SPECIALIZOVANYCH NA NABOZENSTVI A CEREMONIE
– TRHY A OBCHODNICI
– HRA “PELOTA” SPANELSKY NEBO “TLACHTLI” V NAHUATLU (JDE O MICOVOU HRU, KDY SE HRACI   SNAZI MIC PROHODIT KRUHOVYM OTVOREM; MICE SE NESMI DOTKNOUT JINAK NEZ BOKY;   VITEZNE DRUZSTVO JE CEREMONIALNE POPRAVENO, COZ BYLO POVAZOVANO ZA OBROVSKOU   CEST)
– HIEROGLIFICKE PISMO A UMENI POCTU
– KRESLENE KNIHY NA PAPIRU Z ROSTLINYCH VLAKEN NEBO Z KUZI
– ZEMEDELSKO-NABOZENSKY KALENDAR O 365 DNECH A JEHO KOMBINACE V CYKLECH KAZDYCH   52 LET
– TECHNIKA VYROBY VELMI OSTRYCH NOZU Z OBSIDIANU

V oblasti umeni to nejuzasnejsi z predkolumbovske tvorby v architekture, socharstvi, nastenych malbach a dekorativnim umeni jako je keramika, textil a zpracovani kovu.


Predkolumbovske nejstarsi budovy byly postaveny ze dreva, zpleteneho rakosi, vlaken nebo suche travy a dalsich pomijivych materialu. Monumentalni trvale stavby se stavely predevsim z kamene a na slunci susenych cihel. Pri praci byly pouzivany predevsim kamenne nastroje a veskera cinnost probihala rucne a to i pri tak honosnych stavbach jako jsou pyramidy, palace, hrobky a chramy na vyvisenych zakladech.

Predkolumbovska pyramida je povazovana za odlisnou od pyramidy egyptske predevsim z toho duvodu, ze je povazovana za obydli bohu nikoliv za pohrebiste. Presto vsak vykopavky postupne dokazuji, ze i v utrobach americkych pyramid se nachazeji hrobky. Tyto specificke stavby maji obrovskou symboliku. Ve vetsine pripadu jsou postaveny na jeskyni, ktera znazornuje 1/ delohu z niz se zrodil lid a 2/ podzemni svet – vrcholek pyramidy je pak posledny z “pater” predkolumbovskeho rozdeleni sveta ve kterem sidli nejdulezitejsi bohove. Mexikove, napriklad, uzivaji pro dobyti symbol horiciho vrcholku pyramidy. Mezoamericke pyramidy take respektovaly kalendar a jeho opakujici se cykly po 52 letech a prave v techto intervalech byly prestavovany – puvodni pyramida se zahrnula hlinou a pak se prez ni postavila nova, vetsi. Do prostoru mezi stavbami se casto ukladaly obeti bohum – od predmetu az po lidske obeti.

Nejcastejsim uchovanym projevem predkolumbovskeho socharstvi jsou hlinene figurky a nadoby. Kamenne sochy pak muzeme najit prave predevsim v Mezoamerice. A i kdyz bylo pouzivani kovu rozsiereno, jako socharske nastroje byly ve velke mire pouzivany ryci kamenne nastroje.


Archeologove dodnes nachazeji nove a nove nastene malby. V Teotihuacanu (Stát Mexiko, Mexiko) byly jak vznitrni tak vnejsi zdi pokryty silnou vrstvou stuku, na nemz byly vymalovany dekorativni prvky a “vypravecske” sceny. V Bonampak (Chiapas, Mexiko) a Chichén Itzá (Yucatán, Mexiko) umelci mayske a maysko-toltecke kultury malovali na vnitrni zdi chramu realisticke obrazy, jenz znazornovaly historicke udalosti. Mezi nastene malby objevene v poslednich letech muzeme zminit Cacaxtla (Tlaxcala, Mexiko) a jeji neuveritelne zpracovani popisu hierarchie bohu, knezich a bojovniku.

Uzasna zrucnost v oblasti predevsim malby se muze u predkolumbovskych kultur take ocenit v pripade knih zvanych “Codices”. Nejslavnejsi byly vytvoreny mayskou, mixteckou ci mexickou kulturou. Listy techto knih jsou ze zvireci kuze, rostlinych vlaken a na strankach pak muzeme najit bezpocet symbolu a figur, ktere nam prevypravuji historicke a miticke udalosti. Vetsina “codices” byla znicena behem 15. stoleti spanelskymi misonari, kteri je povazovaly za nastroj nesvedcici katolicke vire jenz propagovali. Zachovalo se jich velmi malo a vsechny pochazi z postklasickeho obdobi: Tri mayske (nyni jsou k videni v narodnich knihovnach Drazdanech, Parizi a Madridu), jeden mixtecky – Nuttall (nyni k videni v Britskem Muzeu v Londyne) a nekolik dalsich azteckeho puvodu.

V teto kapitole uz mi jen chybi dodat, ze nejvetsi rozkvet a ruznorodost mezoamerickych predkolumbovskych kultur zazila a dosud z ni cerpa svou jedinecnost oblast, ktera z velke casti patri dnesnim Spojenym statum mexickym. Coz ale v zadnem pripade nechce ubirat na krase ostatnim zemim tohoto region. Napriklad klasickou mayskou kulturu najdete, podle me, v nejkrasnejsi podobe i v Guatemale.

poznamka:
aztecka kultura = mexicka kultura (cti: mesicka); kultura azteku = mexiku dala jmeno dnesnimu Mexiku.

Uzita literatura:
2. lekce pripravneho kursu Historie Mexika – Universidad Tecnologica de la Mixteca  – autor neuveden, ale obavam se, vzhledem ke kvalite profesoru a vyuky zminene univerzity, ze to bylo profesorkou  okopirovano z uplne jinych pramenu 😀

Anuncios
Esta entrada fue publicada en Historie Mexika. Guarda el enlace permanente.

Responder

Introduce tus datos o haz clic en un icono para iniciar sesión:

Logo de WordPress.com

Estás comentando usando tu cuenta de WordPress.com. Cerrar sesión / Cambiar )

Imagen de Twitter

Estás comentando usando tu cuenta de Twitter. Cerrar sesión / Cambiar )

Foto de Facebook

Estás comentando usando tu cuenta de Facebook. Cerrar sesión / Cambiar )

Google+ photo

Estás comentando usando tu cuenta de Google+. Cerrar sesión / Cambiar )

Conectando a %s